Tím dosáhnete toho, že se konečně taky někdy rožne (u originálních lokomotiv) kontrolka wheelslip a musíte pískovat. Po dosažení rychlosti 42 km/h už k prokluzu nedochází. Navíc počasí tu skutečně hraje velkou roli.

Jinak u našich lokomotiv je protismykový regulátor, který funguje prý asi tak, že při prokluzu asi na 1 sekundu shodí výkon (výjimkou by bylo, kdyby současně proklouzly všechny nápravy. Údajně by šly do vysokých otáček) Ale pokud se chcete rozjet s nákladním vlakem, stejně musíte pískovat.

Ještě upřesnění k tomu návodu. S hodnotami bude třeba experimentovat u každé řady individuálně. Zatím to spolehlivě funguje u řady 742 a u nové verze brejlovce. (hodnota - NumWheels 8 nejrealističtější) U staré verze se mi prokluz vůbec nepodařilo přivodit ani při hodnotě 4. Originální lokomotivy jsem ještě moc nezkoušel, u Kiha 31 je prokluz nemožný pro moc pomalý rozjezd.

Navíc u brejlovců je třeba upravit i výkon bez ohledu na úpravu prokluzu 750, 753 - 1800 koní, 754 - 2000 koní.
Jinak autor nového brejlovce odvedl skutečně vynikající práci, navíc jeho brejlovec se při najetí svěsí s jakýmkoliv vozem, což u řady 742 zatím nejde. Chtělo by to nějaký update, asi taky přepsat nějaké číslo

Nejlépe se, co se týče prokluzu skutečně chová 742 a nová 753. U berty se prokluz ani nemůže vyskytnout, protože v eng. souboru jsou nesprávné údaje, např. výkon 2000 koní (1500 skutečnost), hmotnost 113 t (téměř dvojnásobná oproti 72 tunám skutečným) atp.

Chce to prostě vyzkoušet. Navíc pokud má simulátor něco simulovat, musí být rozdíl jestli jedete s řadou 751, 753 nebo 754. Je to typický jev na "naší" kopcovité trati Krnov - Olomouc. S brejlovci nebyl problém jet s těžším vlakem. Berta aby vůbec dojela, musí jet neustále na 8. stupeň a když má vlak nějakých 400, 500 tun, tak bez postruku ani ránu. A to byl rozdíl jen 300 koní.

Jacek